Články

POODHALENÉ TAJEMSTVÍ DÝCHÁNÍ

 
 
 
O důležitosti dýchání a jeho vlivu na náš život jsme už mnohé slyšeli.
Stejně jako o vztahu dechu a našich emocí.
Tyto informace v nás však mnohdy
nezanechaly hlubší stopu než jen letmé intelektuální porozumění. Přitom
pokud na chvíli přestanete číst tyto řádky, můžete si zcela jasně uvědomit,
že dýcháte právě teď. V bdělém stavu se cyklus nádechu a výdechu opakuje přibližně dvanáctkrát, ve spánku je snížen na polovinu. Za 24 hodin se tedy nadechneme nejméně 13 tisíckrát! Naše dýchání je však většinou povrchní a tak se připravujeme o blahodárné účinky  hlubokého, přirozeného dýchání.
 
náhled obrázku
 
Dech
(v ideálním případě) spojuje 3 hlavní dutiny našeho těla, 3 hlavní centra
inteligence: hlavu, srdce a břicho. Může být zajímavé podívat se na tento
fenomén blížeji. Kdyby vám někdo řekl, ať se zhluboka nadechnete, tak
zhluboka, jak jen svedete, co uděláte? Zkuste si to. Většina z nás vtáhne
břicho dovnitř, roztáhne horní část hrudníku a zvedne ramena, na což jsme
zvyklí z normálního dýchání. Máme totiž ve zvyku dýchat jen do horní
poloviny plic, přitom potenciální objem plic je mnohem větší v dolní
části!
Více než polovina plic je naším běžným způsobem dýchání okrádána o čerstvý
vzduch! Dech a jeho rychlost a mělkost či hloubka samozřejmě závisí na
našem
stavu, na tom, co cítíme a co děláme. Jinak dýcháme při extrémně namáhavé
situaci či ve stresu (až stokrát za minutu!) a jinak před usnutím. Avšak
bez
ohledu na to, v jakém stavu se nacházíme, spoléháme se ve většině případů
jen na hrudní a podkličkové dýchání (rozšiřuje se horní část plic a
zvedají
se kliční kosti). Jen málokdy vdechujeme vzduch do nejhlubších částí plic,
kde čeká nejvíce krve na okysličení. Prohloubení a zpomalení dechu však ve
chvíli, kdy cítíme napětí, může být velice účinným lékem a cestou k
uklidnění a nadhledu. Hluboký nádech a výdech může být tak příjemným a
očišťujícím zážitkem, že je to až neuvěřitelné. Jakmile jednou zažijete
uvolňující moc hlubokého, přitom však klidného dechu, můžete být
překvapeni,
jak dýchání ovlivňuje nejen naše tělesné pochody, ale i stav naší mysli,
náladu a pocity. Může to být částečně i tím, že dýchámeli zhluboka,
vylučuje
naše tělo endorfiny, hormony štěstí. Velkou výhodou dechu je to, že ho
máme
stále u sebe. Naučíme-li se správně (tedy přirozeně) dýchat (nebo lépe
řečeno: odnaučíme-li se naše špatné dýchací návyky), máme ve svých rukou
mocnou transformující sílu. Dýchání je nejrychlejší, nejlevnější a
nejúčinnější cestou k nalezení klidu ve chvílích napětí, vyrovnání se s
tlaky okolí a zlepšení našeho celkového zdravotního stavu a pocitu tělesné
a
duševní pohody. Pokud chápeme proces dýchání i trochu metaforicky, může
nám
navíc ukazovat, jak se zbavit starého (ve výdechu) a otevřít se novému (v
nádechu). UMĚNÍ PŘIROZENÉHO DECHU Naše dýchání je ovlivňováno nejen
zvykem,
ale i špatným držením těla. I zcela nepatrné poklesnutí ramen zmenšuje
celkový objem hrudníku a nutí nás dýchat jen jeho nejhořejší částí, bez
účasti žeber a bránice. Právě bránice se zdá být nejdůležitějším
respiračním
svalem. Většina lidí má však jen velmi mlhavou představu o tom, co to
bránice je. Tak tedy: je tvarovaná jako báň, oddělující hrudník od dutiny
břišní, která je prostoupena mnoha důležitými strukturami (jícnem, aortou,
nervy včetně bloudivého). Dýchání sice může pokračovat i bez účasti
bránice,
její rytmické stahování a roztahování je však pro zdravé dýchání (a tedy
celkové zdraví) nesmírně podstatné. Při nadechování se bránice stahuje a klesá dolů k břišním orgánům, zatímco mezižeberní svaly rozšiřují hrudní
koš
Tento pohyb vytváří částečné vakuum, které nasává vzduch do plic. Když se
plně nadechneme, bránice zdvojnásobí až ztrojnásobí rozsah svého pohybu takže přímo či nepřímo masíruje žaludek, slinivku břišní, játra, ledviny a
střeva. I nepatrný pohyb bránice dolů podstatně zvyšuje obsah vzduchu v
plicích. Každému milimetru bráničního roztažení odpovídá zvýšení obsahu
vzduchu v plicích o 250 až 300 mililitrů! Při vydechování se bránice zvedá
vzhůru a pomáhá vytlačovat vzduch z plic. K procítění bráničního pohybu
doporučuje autor publikace o relaxačních technikách Wilson, abyste si při
nádechu představili, jak je vzduch vháněn do jednoduchého válce (což jsou
plíce). Pohybovat se a rozšiřovat tak prostor pro vzduch může při tom jen
jeho spodek (bránice). Hrudník se nijak nezvětšuje ani nerozpíná, pohybuje
se jen vaše břicho. Pokud dáte ruce v bok v úrovni pupku, můžete cítit,
jak vaše rozpínající se bránice tlačí na vaše prsty. Poté, co se plně
nadechnete
vydechujte pomalu a rovnoměrně, až vaše břicho klesne do původní polohy.
Vlivů omezujících bránici a tím hluboké dýchání je více. Nejnepříznivějším
vlivem je však zbytečné napětí v břišních svalech a vnitřních orgánech,
které vzniká jako následek chronického stresu a potlačených emocí. Vědomým
uvolňováním těchto napětí podpoříte hluboké zdravé dýchání, které vám na
oplátku pomůže zklidnit a rozpustit stres a napětí nejen v této tělesné oblasti. Vědět jak správně dýchat a správně dýchat jsou skutečně dvě
odlišné věci. Změnit svůj několikaletý (mnohdy celoživotní) zvyk povrchního dýchání
(jako děti jsme skoro všichni dýchali zcela přirozeně do břicha) vyžaduje chuť i každodenní praxi. Nicméně jednoduchý nácvik hlubokého dechu můžete
udělat v pár minutách. Uvědomíte-li si navíc v kterémkoliv denním okamžiku  svůj dechový rytmus a jeho hloubku, děláte první krok na cestě ke změně.
Kdykoliv (třeba na zastávce) můžete zavřít oči a na chvíli pobýt jen se
svým
vlastním dechem. A uvidíte-li, že je rychlý a povrchní, co vám brání ho
zlehka zpomalit a prohloubit? Uděláte tak něco nejen pro své zdraví, ale
především pro svoji pohodu a dobrý pocit. Naučíteli se hluboce dýchat, budete mít větší přístup ke každému ze 3 hlavních center inteligence:budete ve spojení se svou myslí a racionálním uvažováním, s emocemi a city, jež se
skrývají v oblasti srdce a také s jistotou a pevným bodem ve vašem břiše.

 

zdroj: http://www.moje-pravdy.cz