Každý člověk se bojí být sám...
Každý člověk myslí, že to, co cítí, je láska až za hrob...
Každý člověk si myslí, že rodina je nepostradatelná...
Každý rodič si myslí, že jeho děti jsou mu podřízené a musí ho poslouchat...
Každé dítě si myslí, že je chytřejší, než jeho rodič...
Každý člověk má neustále potřebu s někým být... ale proč?
Pojďte se podívat, jak vlastně lidské vztahy fungují ve skutečnosti... nebudete tomu chtít věřit...
Jak já říkám: ,,Na lidi je nejlepší se jen dívat." - Nikdo se mnou nesouhlasí, protože nikdo není jako Já... ale když vidím, co se ve skutečnosti děje, opravdu nemám chuť své postoje měnit...
Když se člověk narodí, je vychováván a je s ním zacházeno tak, aby ztratilo přirozené toky energií z vesmíru, které léčí a dávají sílu... jsme jako malí v podstatě ,,odstřiženi od pupeční šňůry našeho všeobjímajícího vesmíru".
Ale člověk je bytost světla... bez energie člověk nemůže žít... a kde začne brát energii, když ji nedokáže nabrat normálním způsobem? - krade.
Kde začnu? Začnu třeba vztahem rodič-dítě:
Lidé rodí své děti do světa, kde je plno nebezpečí a stále se o děti bojí... (smutná realita je i ta, že většina dnešních dětí je jen důsledek tělesného potěšení, při kterém vůbec nikdo žádné dítě nezamýšlel... tahle skutečnost se v duši nese po zbytek celého života...) ,,Kam jdeš? Kdy se vrátíš? S kým tam jdeš? Vrať se v tolik a v tolik. To nesmíš, tamto nesmíš, tohle musíš." - to jsou dnešní rodiče... ale ve skutečnosti by tomu tak vůbec nemuselo být, kdyby se lidé chovali inteligentně a důvěřovali si...
Co je ale hlavní důvod, proč rodiče takto terorizují své děti? To není láska... skutečná láska vypadá úplně jinak. Tu pravou lásku lidé zde na zemi neznají...
Ta ,,starostlivost" našich rodičů, nevězí v ničem jiném, než v Energiích..
Ve chvíli, kdy rodič zastraší své dítě, nebo jej udeří, Energie přechází na rodiče... ve chvíli, kdy rodič svému dítku nadává, energie přechází na rodiče... zpravidla to bývá tak, že rodiče už jsou tak drzí, že si na své děti navážou stříbrné nitky a ,,sají" jejich energii neustále... (a to dělají nejen rodiče, to dělají skoro všichni... jste obalení stříbrnými nitkami, skrze které kradete a jste vysáváni. Nechutný, co?)
A co pak dělá ubohé dítě? Když jeho rodiče ho takto vysávají?
Jde do školy a tam šikanuje své spolužáky... ve chvíli, kdy je seřve, zmlátí, postraší, bere si jejich energii a odchází jako king...
Co dělají děti, na které si ve škole spolužáci dovolují a vysávají je?
Jsou to plačky...
Jdou a nechají se pořádně politovat od každého, koho potkají... ve chvíli, kdy tohle dítě někdo polituje, dítě přebírá jeho energii a jde dál, jako king...
Co dělají lidé, kteří politovali tohle dítě?
Jdou zase za svými dětmi... nebo seřvou své podřízené...
A takto jde koloběh energií pořád dokola...
Ale nemusí tomu tak být...
Mě není dobře téměř vedle žádného člověka, protože cítím, že taky ,,upíruje"...
S takovýma lidma nekomunikuji a odcházím...
Dobře je mi jen s takovým, který není zloděj, jako všichni ostatní...
Dáte mu energii a cítíte, jak vám ji nevědomky vrací... ale málokdo z lidí vám ji vrátí... lidé jsou zloději energií... (tohle závisí na jejich povaze a stupni pravdivosti).
Když se takto energie mezi dvěma dobrovolně předává, energie nárůstá a lidé nakonec odcházejí oba šťastní a svěží... - nikdo nikoho nevysál, naopak svoje energie znásobili...
Při předávání energií, ať vědomém či nevědomém, se energie násobí zhruba 1 : 100. - To je vážně pěkná pálka...
Místo aby si lidé dávali energii z lásky a násobili ji, tak po sobě řvou...
Lze si to krásně ověřit.. když jsem odřízla svoji babičku i svého bývalého přítele od svojí energie s pomocí ,,Ňufa", tak oba začali řádit... bábi za mnou chodila a dělala mě hysterický scény, že mi matka umírá na rakovinu, strašně bulela, byla sprostá, mačkala mě ruku a o toho mi vyčítala, že to neřeším... bývalý přítel zase začal chodit na můj blog a začal psát věci, které nadvědomě upravoval tak, abych z něho byla nešťastná a aby mohl zase ze mě pořádně nasát... - bohužel pro ně ale už to není možné, i kdyby se jim povedlo udělat ze mě nešťastnou trosku... ti dva už si ani nelíznou...
Je to pěkně nechutný, udělat tohle a pak sledovat, jak ti lidé, kteří předtím vysávali vás, teď chodí a snaží se všemi možnými způsoby získat znova z vás energii... jako nějaké příšery, které zavřeš do klece a nedáš jim nažrat... je mi z toho úplně blujno.
Chodí za mnou na návštěvu jeden kluk.. řeknu mu: ,,Nechoď." - On dojde... a pak se diví, že jen ležím, nebo sedím a nemluvím s ním... celou návštěvu je nuda jak cip a on odchází otrávenej... ale za pár dní jde a dojde znova, třeba i neohlášen... do teďka tento člověk nepochopil, že mi vedle něj není dobře a že se s ním nechci stýkat... stále se jen lituje... ,,Moje borka se málem zabila... já jsem se málem zabil, ale měl jsem tupej nůž.. a matka to a tata tamto a segra tuhleto..." -Fuj.
Nadvědomě cítí, že síla ze mě by byla dobré sousto... ale nemůže ji ze mě brát, tak se snaží pořád dokola...
Když dojde, padne na mě špatná nálada a nechce se mi vůbec nic dělat, nechce se mi s ním mluvit.. není s ním o čem mluvit... - jen někdy je světlá chvilka, kdy si popovídáme, ale to jen velice zřídka, protože on málokdy příjde bez sebelítosti a temnoty v srdci...
To, co lidé dělají, to co cítí, není láska... veškeré lidské vztahy jsou tu o kradení energií...
A zamilovaní?
Znáte určitě ty ,,lásky" - ona si najde kluka a za týden ho strašně nenávidí a dělají si naschvály... - proč?
Všechny tyto vztahy založené na podmínečné lásce končí špatně...
Lidé, co jsou do sebe takzvaně ,,zamilovaní", se snaží navzájem ovládat a vlastnit... ,,Nesmíš políbit nikoho jiného, když to uděláš, rozejdu se." - takto se také velice účině vysává ten druhý člověk... postupně toho má ten, který je ve vztahu vysáván, - (většinou to totiž bývá tak, že jeden více vysává toho druhého) - už plný zuby a zničehonic začne svého ,,vysavatele" nenávidět... vysavatel neví.. nechápe, co se stalo a začne svoji oběť také nenávidět... nebo ji začne vydírat, čímž ji vysává zase...
Tohle jsou odporný opičí lásky a je mi z nich blujno... tento typ ,,lásky" jsem dříve zažila několikrát, bohužel byla jsem vždy v pozici vysávaného, protože já nejsem zloděj a nikdy jsem nebyla... už se toho nehodlám účastnit. Je to odporný.
Tohle naznačuji svojí sestře, ale jí to pořád nedochází.. ,,S tím už nejsem, podvedl mě, teď chodím s jiným." - Co nadělám? Nic. Je to její volba... a kdybych jí to řekla natvrdo, pošle mě tak akorát někam... smutný...
Řeknu vám jedno... vysavači... Vesmír nerozeznává, jestli druhému ukradnete jeho energii, nebo peníze... protože hmota je 6x nahuštěná energie... - 6x komprimovaná energie je hmota a 6x dekomprimovaná hmota je energie. - a co jsou peníze? hmota... obojí je tedy kradení energií... z pohledu vesmíru jsou tedy skoro všichni lidé zde na zemi zloději na entou a tohle se jednou každému zle vymstí.
Ale co nadělám? Když tuhle odpornou pravdu někomu řekneš, nebude ti věřit... lidé se pravdy bojí... začnou na tebe útočit a budou se snažit tě zlomit... bohužel už pozoruji silné příznaky u svojí mámy... snaží se mě nenápadně přesvědčit, že jsem vymytej mozek... stejně jako lidé okolo mě.. rodina, znamí... naštěstí je už pro ně pozdě, ale příjemné to taky není...
Tak aspoň píšu sem... snad se najde někdo, kdo to pochopí a něco zkusí změnit... protože i přes tyto hrůzy, ještě jsou stále na světě lidé, kteří chtějí znát pravdu a pro které stojí za to se snažit... pro vás píšu :)